Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat
Nezařazené

I WANT TO BE ON THE COURT AND NOT THINK OF THE PAIN

Interview not only about Roland Garros
Interview not only about Roland Garros

V těchto dnech obhajuje na Roland Garros titul, který ve své kariéře dobyl už sedmkrát. Nikdo jiný před ním nedokázal na pařížské antuce triumfovat tak často jako právě RAFAEL NADAL. Šestadvacetiletý (nyní už sedmadvacetiletý) Španěl přijel tentokrát do města nad Seinou v roli toho, kdo útočí ze zadních žebříčkových pozic. Po loňské senzační prohře s Lukášem Rosolem ve druhém kole Wimbledonu sedm měsíců nehrál. Jedenáctinásobný grandslamový šampion totiž trpí Hoffa-Kastertovým syndromem, při kterém otéká tuková tkáň pod čéškou. Problémy má především s levým kolenem. Když konečně bolesti pominuly, musel rodák z Mallorky návrat na kurty na začátku roku znovu odložit kvůli žaludečním potížím. Celkově tak nehrál 222 dnů. Pak ale začal úřadovat ve velkém stylu. Tři turnaje na jihoamerické antuce – tituly v Sao Paulu a Acapulcu, finále ve Viňa del Mar. Jak byl rozjetý, vzal to Rafael Nadal  rovnou na beton v Indian Wellsu a byl z toho další triumf přes výhry nad Federerem, Berdychem a Del Potrem. Následoval triumf v Barceloně a finále v Monte Carlu, kde osmileté kralování bývalé světové jedničky ukončila ta současná Novak Djokovič. Náladu si spravil triumfem na domácí španělské půdě v Madridu a už sedmým triumfem v Římě! A tak je více než jasné: Rafael Nadal ukázal, že mu dlouhá pauza nic nevzala a hlad po vítězstvích má stále obrovský.

Oddělovač

Čekal jste, že váš návrat bude tak úspěšný?
Rafael Nadal: Samozřejmě, že ne. Sám jsem z toho překvapený.

Proč?
Rafael Nadal: Věděl jsem, že jsem solidně připravený, ale že to půjde tak dobře, s tím jsem ani náhodou nepočítal. Tak dlouho jsem nemohl trénovat a dlouho se kolena moc nelepšila. Já byl při prvních zápasech v chilském Viňa del Mar hlavně rád, že jsem znovu ve hře, že můžu soupeřit s ostatními.

Ale jako šampiona a bývalou světovou jedničku vás přece jen pouze soupeření s ostatními úplně uspokojit nemůže…
Rafael Nadal: To je pravda. Když se poměřuju s ostatními, není to jen kvůli soutěžení. Soutěžení znamená vyhrát, nebo prohrát. A jí chci vítězit.

Vraťme se do doby, kdy jste od loňského Wimbledonu nemohl hrát. Přišel jste nejprve o olympijské hry v Londýně, kde jste měl obhajovat zlatou medaili z Pekingu.
Rafael Nadal: Tohle bylo to nejhorší, co se mi mohlo stát. Rozhodnutí, že nebudu hrát na olympiádě, bylo hrozné, ale nešlo jinak. Měl jsem nést v Londýně při slavnostním zahájení naši vlajku. To, že to tak nemohlo být, je pro mě hrozně smutné. Takovou příležitost už nemusím nikdy dostat, může to být jen jednou za život. Ale nezbývá mi než zůstat pozitivní a věřit, že se mi to třeba povede na dalších hrách v roce 2016 v Rio de Janeiru.

Visel v některém okamžiku ve vzduchu konec vaší tenisové kariéry?
Rafael Nadal: Ne, nikdy. Měl jsem před sebou jen vyléčení. Jediná otázka zněla, kdy budu natolik v pořádku, abych mohl zase hrát zápasy.

Pauza se ovšem protahovala. Vynechal jste US Open, pak podzimní část sezony, chyběl jste na Turnaji mistrů i ve finále Davis Cupu proti Česku v Praze. Dokonce se objevovaly spekulace, že trpíte depresemi…
Rafael Nadal: Pro žádného sportovce není samozřejmě snadné, když na několik měsíců vypadne. Já jsem navíc přišel o olympijské hry v Londýně. Ale deprese? Ty jsem opravdu neměl a nemám. Byl jsem obklopen lidmi, kteří mě milují a každý den mi pomáhali, abych se vyléčil a připravil na návrat. Zranění mi dalo příležitost být s rodinou a přáteli víc, než je obvyklé.

Hrál jste také víc váš oblíbený golf?
Rafael Nadal: Hrál. A zlepšil jsem si handicap (smích).

Váš návrat v únoru na jihoamerické antuce se povedl. Na prvním ze série tří turnajů série 250 jste byl ve finále, další dva jste vyhrál. A pak jste triumfoval i v Indian Wellsu na tvrdém povrchu. Co pro vás tento titul znamenal?
Rafael Nadal: Bylo to velmi emotivní vítězství. Za předchozích sedm měsíců se toho hodně přihodilo, takže když jsem stál na kurtu s pohárem v ruce, bylo to opravdu úžasné. Porazil jsem tři hráče ze světové desítky, měl jsem neuvěřitelnou formu.

Přitom se hodně mluvilo o tom, že březnové americké betony vynecháte a soustředíte se na evropskou antuku. Proč jste změnil plány?
Rafael Nadal: Po vítězství na turnaji v Acapulku mi srdce říkalo, že bych měl pokračovat v zápasech. Takže jsem se přesunul na další turnaj do Indian Wellsu. Ale do Miami to už pak nešlo, to by byla příliš velká zátěž a ohrožení stavu mých kolen.

Když pokročíme dál, tak v Monte Carlu, na úvod evropské antukové série, jste prohrál poprvé od roku 2003. Po sérii šestačtyřiceti vítězných duelů a osmi titulech v řadě. Proč vás tentokrát Novak Djokovič ve finále porazil?
Rafael Nadal: Utekl mi začátek, necítil jsem správně míč na raketě, rázem to bylo 0:4. V prvním setu hrál Novak lépe než já. Ve druhém šel můj výkon nahoru, měl jsem brejk, víc šancí než on. V několika chvílích jsem cítil, že jsem hrál svůj nejlepší tenis v týdnu. V těch momentech jsem od Djokoviče nebyl daleko. Ale nakonec jsem neuspěl…

Máte pro to vysvětlení?
Rafael Nadal: Chyběla mi praxe s takhle těžkými a fyzicky náročnými zápasy. Neudržel jsem potřebnou intenzitu úderů v každé výměně, jak jsem na to byl zvyklý dřív. Dostavila se únava, a když se tak stane, je to těžké.

To je zatím stále nedostatek, který ve svém tenisovém představení cítíte?
Rafael Nadal: Určitě. Mám v sobě dost duševní svěžesti z doby, kdy jsem byl mimo. Ale po fyzické stránce jsem na tom v té době rozhodně ještě nebyl ideálně.

V Monte Carlu jste přišel o úžasnou sérii, devátý titul v řadě jste nezískal…
Rafael Nadal: Samozřejmě jsem radši v roli vítěze. Ale takový je sport. Porážka není tragédie. Jednou musela přijít. A i přes ni jsem v Monte Carlu prožil hodně pozitivní týden. Před turnajem jsem toho moc nenatrénoval a přesto jsem prošel do finále. A byl jsem schopný odehrát vyrovnané utkání se světovou jedničkou. To mi ukázalo, že jdu po správné cestě.

Nemůže se stát, že proti Novaku Djokovičovi po prohře v Monte Carlu přijde série dalších nezdarů, jakou jste proti němu prožíval před dvěma lety?
Rafael Nadal: To ne. Tehdy jsem v určitých momentech zápasů proti němu cítil napětí. Tentokrát ne, mentálně jsem na tom byl dobře. Jednoduše byl lepší, žádný můj psychický problém v tom nebyl.

Byl to zajímavý moment: Vy jste vyhrál na tvrdém povrchu v Indian Wells, Djokovič zvítězil na antuce v Monte Carlu. Jak tohle vnímáte?
Rafael Nadal: Ano, výsledky z minulých let mě favorizují na antuce, jeho zase na tvrdém povrchu. Ale i tohle už se stalo, i v tom je krása tenisu. Jsme oba komplexní hráči schopní uspět na každém povrchu.

Zmínil jste únavu. Budete mít na Roland Garros dostatek energie v zápasech na tři vítězné sety?
Rafael Nadal: O to se  nebojím. Bylo dost času připravit se na těžké zápasy v Paříži.

Mats Wilander v lednu prohlásil, že by byl opravdu hodně překvapen, kdybyste dokázal obhájit titul na Roland Garros. Nebyla jeho předpověď příliš předčasná?
Rafael Nadal: Ne, nebyla. Byl jsem sedm měsíců mimo, vůbec se mu nedivím, že to prohlásil. Já sám nevím ani teď (R. N. odpovídal na turnaji v Madridu), jestli na to budu mít, prát se v Paříži o vítězství. Šel jsem při návratu krok po kroku a chtěl jsem mít ze svého tenisu dobrý pocit. Ten mám, výsledky jsou opravdu hodně pozitivní.

V Římě jste získal svůj jedenačtyřicátý turnajový titul na antuce. Tím jste se posunul na druhé místo historických tabulek a už jen pět vítězství vám schází na rekordmana Guillerma Villase. Je to pro vás výzva?
Rafael Nadal: Ani ne. Nemyslím na to, kolik turnajů potřebuju vyhrát, abych se dotáhl na Villase. Jeho výkon je pro mě jen číslo, byť historické. Vždycky říkám: Každého hráče hodnoťmě až po konci jeho kariéry, ne dříve. Samozřejmě jsem štastný, že mám takovou kariéru. A jedenačtyřicet titulů na atuce, o tom se mi nikdy ani nesnilo. Užívám si to a budu dělat všechno pro to, abych pokračoval na stejné úrovni, nebo ještě vyšší. I v budoucnu.

Jak je to s vašimi koleny? Pořád vás trápí, nebo je všechno v pořádku?
Rafael Nadal: Zejména levé koleno bolí jako čert. Pořád mám špatné dny. Ale když dojde na ty dobré, jsem jako v sedmém nebi. Když mě koleno bolí, nejsem schopný pořádně se pohybovat. A když se pořádně nehýbu, netrefuju míče čistě. Když se zlepší kolena, bude lepší i tenis a hlava. Prostě všechno.

Tohle se některým tenistům špatně poslouchá: Nejste úplně v pořádku, ale stejně je porazíte. Mluví pak o tom, že jste arogantní…
Rafael Nadal: Ano, možná mi někteří hráči dali nálepku někoho, kdo je arogantní. Ale já mám svědomí čisté. Moje zdraví není stoprocentní, stále mám problémy, levé koleno mě neustále bolí. Tak to je.

Jak se s bolestí vyrovnáváte?
Rafael Nadal: Jedinou cestou je vydržet ji a překonat. Musím se s ní smířit. To je to, co dělám.

Jak teď vnímáte tlak okolí, že byste měl vyhrávat, třeba i být zase nejlepší na světě?
Rafael Nadal: Jsem teď v pozici, kdy je pro mě každý vítězný zápas velmi důležitý. Každý den, kdy můžu stát na kurtu, je pro mě dárkem. Chci si užít každý zápas, konec může nastat kdykoliv. Tak to dnes vnímám. Když všechno půjde dobře, třeba zase tlak navíc přijde.

Na profesionálním okruhu se pohybujete už deset let. Proč se za tu dobu snížil počet specialistů na antuku?
Rafael Nadal: Protože je menší počet turnajů na tomhle povrchu, soustředí se hráči na ty povrchy, kde mohou posbírat nejvíce bodů. Pokud bude vývoj pokračovat podobným směrem, tak za pár dalších let bude klasických antukářů ještě méně.

Máte za sebou výborný návrat. Jaké jsou vaše plány do dalšího průběhu sezony?
Rafael Nadal: Ještě přesně nevím. Snažím se hlavně užít si každý moment, když jsem tak dlouho nemohl hrát. Každá výhra je pro mě důležitá, víc než dříve. Jak to bude dál, to záleží hlavně na stavu mých kolen. V tuhle chvíli jdu krok po kroku, žádné velké plánování. Moje zranění není staré dva roky, abych mohl říct, že je všechno v pořádku. Ale doufám, že už nepřijde žádný vážný problém, že už jsem si jej vybral.

Zdroj: Magazín Tenis s využitím zahr. pramenů (fiš)
Snímky:
JIŘÍ VOJZOLA

Oddělovač

2 komentáře

  • Lussi

    Nevím přesně, jak dlouho drží tato, ale mám doma tu L’Oreal Infallible Lipstick co propagovala v roce 2011 (ani nevím, jestli jsou stejné nebo tam je nějaký rozdíl) a teda drží to sice dlouho ale to nesmíš pít ani jíst 😀 což třeba, dkyž jdu na nějakou akci, tak asi dělám jako každý a to musíš co půl hodiny jít nanést znovu, barva sice zůstane (takový nádech) ale prostě to zmizí, tak jako u každé rtěnky, podle mě ani neexistuje nějaká rtěnka co vydrží 😀 v tomdle se mi osvědčili maximálně takové ty „fixy“ http://www.allurabeauty.com/wp-content/uploads/2011/02/NYC-Lip-Stains-Tips-Allura.jpg ty drží fakt, i když piješ, ale asi jen proto, že zaschnou a tudíž rty jsou jen nabarvené, nijak lesklé takže nevypadají tak sexy 😀 a narovinu všechny vypadjí na fotkách a reklamách úžasně, ale jinak je to…. 😀 :/ já už na tyto značky kašlu jediny do čeho investuju je korektor a pudr, protože nechci mít nějaké pupínky či co prostě tvář je citlivá tam neriskuju, jinak lesky, řasenky atd… kupuju u vietnamců na co dávat stovku za řasenku 😀 kvalitní kosmetiku dostávám jen na vánoce a na narozeniny, páč si ji nekupuju sama, to by se mi muselo hodně něco líbit abych do toho vrazila tolik peněz 😀

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com