RafaelNadal.cz | Czech/Slovak Source For Everything Rafael Nadal Rafael Nadal cz | Czech fansite about tennis player Rafael Nadal » Blog Archive » Kniha Rafa: Můj příběh – zajímají vás co tam najdete?

01 Foundación RafaNadal05 Gallery

Je zřejmě největším válečníkem, jakého tenis poznal. Brutální síla, neutuchající vytrvalost. Za vítězství by položil život. Jaký kontrast, když se ponoříte do jeho života mimo svět tenisových lajn. Potkáte slušného a bojácného chlapce. „Je to můj srabík,“ říká o něm láskyplně sestra Maria Isabel. Má strach ze tmy, z bouřky, z hluboké vody v moři i psů, panicky se obává o zdraví rodiny. I pro ni by položil život, stejně jako pro své tituly. RAFAEL NADAL (26), jeden z nejlepších sportovců všech dob.

MALÝ DÉMON

Jeho jméno bude navždy spojováno s nezdolnou vůlí vítězit. „Nevadí mi pro tituly trpět,“ vysvětloval v červnu po zisku rekordního sedmého titulu na Roland Garros. „Nenávidí porážky. Byl chorobně soutěživý už jako malý kluk, když hrál fotbal v garáži. Při hře se z něj stával malý démon,“ říká o povaze svého syna Ana Maria Parerová.

Nadal měl odmalička na sporty talent (byť sám tvrdí, že ten jeho se s tím Federerovým nemůže rovnat). Zpočátku se jevil jako jasná volba fotbal. „Rafův“ strýc Miguel Angel Nadal kopal za Barcelonu, byl stálicí španělského národního týmu, a když si šel zahrát s malým synovcem, musel uznat, že je šikovný. Nadal strýčka často tahal při návštěvách z postele časně ráno, aby si šel s ním zakopat. „Bral jsem fotbal stejně vážně jako tenis. A bavil mě víc!“ říká.

Další z Nadalových strýců Toni však měl jiné plány. Byl tenisovým trenérem a přirozené údery malého Rafaela se nedaly přehlédnout. V osmi letech vyhrál španělský šampionát do dvanácti let. „Dodnes to pokládám za jedno z největších vítězství kariéry. Čtyři roky jsou v tomto věku obrovský rozdíl. Byl to pro mě stimul pro další práci,“ vyznal se Nadal v knížce Rafa: Můj příběh, která nedávno vyšla i v češtině.

DRIL I LEGRACE

Rodiče si zprvu nemysleli, že by z Rafaela měla být hvězda. Nechávali sportovnímu vývoji syna volný průběh. Rafa je však podobná povaha jako otec Sebastian, který se živí jako obchodník se sklem. Jde za úspěchem s tahem buldoka a nikdy nic nevzdává. Důkazy předváděl už v dětství, v žácích vyhrál národní mistrovství se zlomeným malíčkem!

Zprvu hrával všechny údery obouruč, protože ještě neměl potřebnou sílu. Pak se musel rozhodnout. Pravá? Nebo levá? V deseti letech začal levačkou. Pravou píše, hraje golf, hází šipky. Levou kope do míče a drtí soupeře na dvorci.

„Bylo to přirozené. Jinak to neumím vysvětlit,“ vyvrací články, které tvrdily, že ho do levé ruky jako smrtící zbraně nutil strýc Toni. „To je nepravdivá legenda. Bylo evidentní, že v levé má pro tenis více síly,“ usmívá se i strýc Toni, kdysi velmi dobrý tenista. S Rafou začal trénovat, když mu byly čtyři roky. A zůstalo to tak dodnes, vydrželi spolu už dvaadvacet let.

Toni je rázný generál. Když bral synovce jako malého denně na dvorec, byl na něj přísnější než na ostatní. Vždy musel dělat něco navíc; sbírat míče, uklízet. Nadal poslušně dřel, byť s ním nebylo jednáno v rukavičkách. Doma měl hodné rodiče, na tenise drsného strýce, který jeho talent hodlal vybrousit v diamant stůj co stůj. „Byl hrubý, sprostý, křičel a děsil mě,“ vzpomíná Rafa. Přesto měl Toniho vždy v lásce, strýc byl totiž férový. A pocházel z rodiny, na kterou už v dětství velmi spoléhal.

Toni vymýšlel nejrůznější věci, aby ho Rafa obdivoval a měl zábavu.Historky, které si pro něj připravoval, jsou pozoruhodné. „Když mu bylo osm devět let, tvrdil jsem, že jsem byl hvězdou AC Milán a pětkrát jsem vyhrál Tour de France. Také jsem mu napovídal, že umím přivolat déšť ve chvílích, kdy se mu na turnaji nedařilo. Nebo jsme sledovali záznam zápasu Lendla. On nevěděl, že je to záznam a já řekl chviličku před tím, než Lendl utkání kvůli zranění skrečoval: Ok, zařídím Lendlovu porážku. Nevěřil vlastním očím,“ směje se Toni.

TRIUMF PŘI DEBUTU

První zápas na okruhu ATP vyhrál v sezoně 2002 v patnácti letech a deseti měsících stylově doma na Mallorce. Dokázal to jako teprve devátý hráč Open éry před šestnáctými narozeninami. Dnes u mužů zcela nemyslitelné. O rok později mířil na Roland Garros, ale na tréninku si pochroumal loket. A tak si vše vynahradil ve Wimbledonu, kde jako sedmnáctiletý zajíc dobyl třetí kolo. To v jeho věku dokázal před ním jen Becker v sezoně 1984.

Hvězda byla zrozena! Sezonu 2003 končil Nadal v první padesátce ATP. Možná si vzpomenete, jak v roce 2004 přijel k Davis Cupu proti Česku. Sice v Brně prohrál s Novakem (což je dodnes jeho jediná porážka v soutěži!), ale ovládl rozhodující dvouhru se Štěpánkem a nakonec týmu pomohl i ve finále, v němž porazil tehdejší světovou dvojku Roddicka! Kvůli zranění kotníku sice opět vynechal French Open, ale jeho éra klepala na dveře.

„Mám dojem, že mu ta zranění do budoucna pomohla. V roce 2005 přijel na své první French Open, ale ironií osudu tam už byl čtvrtým nasazeným. Byl hrozně hladový a uměl vyhrávat, měl v kapse šest velkých antukových vavřínů,“ říká Michael Chang, který v roce 1989 jako sedmnáctiletý ovládl Roland Garros a dodnes je jeho nejmladším vítězem.

V Paříži v sobě Španěl zažehl oheň. Svalnatý mladík v semifinále narazil na Federera, a přestože byl Švýcar favoritem, jeho porážka 1:3 nešokovala. Ve finále si Nadal poradil s nenasazeným Argentincem Puertou a jako první hráč od triumfu Wilandera v roce 1982 vyhrál turnaj při debutu.

„Každý tehdy viděl, co v tom klukovi vězí. Dobře ho na French Open pozoruje, sálá z něj extra oheň, extra intenzita, nikdo druhý v sobě možnánic takového nemá,“ dodává Chang. Strýc Toni ale synovce do nebes nevynášel. Ve finále byl podle něj „většinu času horší a měl hodně štěstí.“ Tenhle přísný trenér nebyl a není zvyklý chválit.

CHCE VÍC NEŽ OSTATNÍ

Ve Španělsku, zemi fanatickyzamilované do sportu, se stal Nadal rychle modlou. Stále se zlepšoval, chtěl víc a víc. Na jednu pozoruhodnou debatu vzpomíná Carlos Moya, další vítěz Roland Garros, světová jednička a Nadalův o deset let starší blízký přítel. Už v Nadalových čtrnácti letech spolu trénovali třikrát týdně, za což je Rafa Moyovi do smrti zavázán. „Mnohé jsem o něm pochopil při jedné soukromé debatě. Zeptal jsem se ho, zda by chtěl mít kariéru jako já. Podíval se na mě upřímně a dlouze a řekl: Očekávám víc! A já ihned věděl, že to dokáže. On je to totiž zabiják.“

Na antuce vášnivý příznivec Realu Madrid (fandí mu stejně jako jeho otec, strýc hrající za Barcelonu na tom nic nezměnil) sbíral tituly. Na tvrdém povrchu to však byla o poznání menší sláva. V roce 2005 na něm dobyl tři, 2006 i 2007 jen jeden. Na drcených cihlách jich dobyl za stejnou dobu sedmnáct. „On se tehdy geniálně bránil, ale na rychlejším povrchu ho člověk mohl přetlačit. To se postupem let změnilo. Nyní už umí mnohem víc,“ tvrdí Tomáš Berdych, který Nadala porazil naposledy v roce 2006. „V dobách převážně antukových titulů jsem se jako trenér zaměřil na forhendy, topspiny a stálost výkonnosti. To jsou tři aspekty, které dělají z tenisty antukového šampiona,“ míní strýc Toni.

Rafa mocně toužil postoupit o další stupínek výš. Aby to dokázal, musel se zplepšit. „Věděl jsem, že servis není ideální,“ přiznává. Wimbledon byl po French Open dalším vysněným Olympem. Jenže centrální kurt v All England Clubu měl v dlouhodobém vítězném „pronájmu“ Federer. Španěl s ním prohrál finále 2006 ve čtyřech setech, o rok později v pěti. Ta porážka se Nadalovi zaryla do srdce. Jak přiznává ve své autobiografii, plakal v šatně po utkání půl hodiny. Obviňoval se za chyby v pátém setu, který ztratil 2:6. „Už nikdy nebudu mít takovou šanci jako dnes. Zradila mě hlava. Nikdo nechápete můj žal,“ štkal na pokraji zhroucení. Hloubka tohoto okamžiku významě ovlivnila Rafaelovu další kariéru. Přísahal, že za rok už Wimbledon vyhraje, i kdyby ho to mělo stát život…

ZÁVISLÝ NA RODINĚ

„Budeš slušný kluk! Za všech okolností.“ Ta slova byla pro Nadala od útlého dětství svatá. Poslouchal, neodmlouval a trénoval. Ať na něj byl strýc sebetvrdší, poslechl. „Nepamatuji, že by se Rafael někdy choval na kurtu i mimo něj špatně. Nikdy nezlomil raketu,“ tvrdí Toni. „To proto, že by ho vyhodil z tréninku a možná by ho už nevzal zpět,“ dodává s nadsázkou maminka Ana Maria Parerová.

Tréninky a čas strávený s rodinou jsou v životě Nadala odděleny. Žije v rozlehlém luxusním domě na Mallorce s rodinou, má v něm své křídlo. O tenise se nemluví. Otec s matkou často cestují se synem po světě, on má totiž jejich blízkou podporu rád. Cítí se silnější, sebejistější. Ne snad, že by rodiče při zápasech vyhledával pohledem, stačí mu vědět, kde sedí. Ale doma? „Tam Rafa není žádnou světovou jedničkou. Bavíme se o běžných věcech,“ tvrdí matka a dodává, že stejnou pozornost a lásku od ní dostává i sestra Maria Isabel, které bratr říká Maribel. „V první řadě jsou oba mými dětmi. Ne hvězdami a celebritami.“

Nadal je na rodině závislý. Těžko byste hledali tenistu, který je více rodinný typ. A stále má strach, aby se nikomu nic nestalo. Když maminka cestuje autem, je schopný několikrát volat, zda je vše v pořádku. Totéž na turnajích: pokud je sám, po zápase ze šatny hned volá domů. „Rodiče byli vždy pilíři mého života,“ opakuje.

Trenéři se shodují, že slušné vychování je základ úspěchu. Toni Nadal navrhuje vytesat, co jednou řekl na konferenci trenérů Ricardo Piatti, bývalý trenér Ljubičice i Djokoviče: „Problémem dnešního tenisu je, že když se zeptáte rodiče talentovaného dorostence či žáka, zda by chtěl mít doma vítěze Roland Garros, nebo raději slušně vychovaného kluka, tak si vybere první možnost. Ani ho nenapadne, že mimo jiné slušně vychovaný hráč má větší šanci toho úspěchu dosáhnout, protože má disciplínu, poslouchá a uvědomuje si, kde dělá chyby…“

NAPLNĚNÍ SNU

Nadal do téhle škatulky skvěle zapadl. A rok 2008 mu splnil další sny. Ačkoliv první čtyři měsíce nevyhrál ani jeden turnaj, prožil sezonu, která jej v hierarchii historie bílého sportu katapultovala do nebeských výšin. Roland Garros vyhrál počtvrté v řadě a navíc způsobem, který soupeře ponížil. Neztratil ani set, což se předtím v historii stalo jen pětkrát (Ken Rosewall – Australian Open 1971. Ilie Nastase – Roland Garros 1973, Björn Borg – Roland Garros 1978, 1980 a Wimbledon 1976).

Z finále odešel Federer coby spráskaný pes – 6:1, 6:3, 6:0. Sebevědomí, které nabral o dva týdny dříve v Hamburku, kde Nadala ve finále na antuce porazil, se rozplynulo během pár minut. „Nikdy jsem nic takového neviděl, byl to úžasný koktejl ofenzívy a defenzívy. Nikdo ze soupeřů se mu kvalitou úderů ani nepřiblížil. Všichni prohrávali 3:0 v každém setu, už když vcházeli z tunelu na kurt,“ komentoval to Brad Gilbert, exkouč Agassiho.

Švýcarova vendeta se měla konat ve Wimbledonu. Potřetí v řadě se úhlavní rivalové střetli ve finálové řeži na posvátném dvorci. Ladný Federer toužící po šestém titulu za sebou, na druhé straně hladový toreador, který do té doby nevyhrál žádný jiný grandslam než Roland Garros. „Vamos! Vamos!“ – Pojď!, hecoval se před začátkem Nadal. Právě tenhle zápas je středobodem knihy Rafa: Můj příběh. Podle ní už první výměna utkání měla pro Španěla kouzelnou moc. Arcirivalovi ukázal, že s ním bude mít těžké pořízení. Nic mu nedat zadarmo, ani jednu výměnu, takový měl plán a beze zbytku ho naplnil. Úžasný zápas, jedno z nejhezčích finále historie, končil proměněným Nadalovým mečbolem za setmění ve 21 hodin a 16 minut. Výsledek: 6:4, 6:4, 6:7, 6:7, 9:7. „Moment po mečbolu byl naplněním životní píle, odříkání a snů,“ říká o tom momentu Nadal.

O pár týdnů později dobyl i olympijské zlato v Pekingu a byl poprvé světovou jedničkou. „Teď už vím, jak těžké to je,“ komentoval to. Byly to Nadalovy zlaté časy.

ZRANĚNÍ A ROZCHOD

Jak už to tak chodí, bývá i mnohem hůře. Nadal má v kariéře dva negativní momenty, které jej zásadně ovlivnily. Ten první nadešel už na sklonku sezony 2005, pár měsíců po prvním titulu z Roland Garros. Bolest v levé noze byla náhlá a skoro nesnesitelná. Lékaři ordinovali odpočinek, nic však nepomáhalo. Až další expert zjistil, že má Nadal vrozenou vadu v zánártní člunkové kosti. „To může být i konec kariéry,“ zdrtil celou rodinu.

Španěl celé dny plakal, pak začal v zoufalství trénovat vsedě. Toni mu nahrával a on se snažil držet v kondici. Nakonec přišla záchrana – speciální úpravy podrážky bot bolest otupily. Nadala noha dodnes trápí, na sklonu podrážky s experty stále pracuje, ale hrát může (někdy pod injekcemi) bez omezení. „Při tréninku mě bolí víc než při zápasech. Tam se mi totiž do těla vyplavuje adrenalin a nohu znecitliví,“ popisuje.

A pak přišel rok 2009. Ten přinesl premiérovou porážku na Roland Garros – v osmifinále se Söderlingem. Nikdo tehdy netušil, v čem vězí náhlý výkonnostní pokles. „Když jsem v lednu vyhrál Australian Open, v letadle na cestě domů mi otec řekl o krizi, kterou prožívají s matkou,“ popisuje Nadal. Byla to rána do srdce, rodina se měla zčásti rozpadnout.

„Dopad na mou hru nebyl okamžitý. Vyhrál jsem Monte Carlo, Barcelonu, Řím a Indian Wells, ale žádné nadšení ze hry jsem necítil. Tělo bylo bez zaujetí, uvnitř jsem ztratil lásku k životu.“ Zpětně je přesvědčen, že bylo logické, že v tehdejším psychickém rozpoložení přišly i drsné zdravotní problémy. Kvůli bolestem kolen zrušil start ve Wimbledonu. „Odrážel se tak stav mé mysli. Soutěžní horlivost slábla, adrenalin vysychal.“ Přišel i o trůn, který po titulech na French Open i ve Wimbledonu opět převzal Federer.

Konec dobrý, všechno dobré, mohl si ale říct o sezoně 2009. Postupně se oklepal ze zranění, přijal novou rodinnou situaci a v prosinci mohl slavit zisk Davis Cupu – Španělsko v Barceloně přejelo Čechy 5:0.

KARIÉRNÍ GRAND SLAM

Nadal v té době čekal na individuální turnajový titul bezmála rok. Dočkal se až v Monte Carlu. A nastartoval měsíce, které nikdy předtím nezažil. Vrátil se na trůn Roland Garros, ovládl Wimbledon (ve finále skolil Berdycha) a poprvé v kariéře i US Open! Pro úspěch v New Yorku změnil držení rakety při podání, aby bylo rychlejší. Místo švihudo něj přidal více síly. „Bylo to hodně riskantní, ale na betonu to zabralo,“ vzpomíná.

Kariérní Grand Slam byl završen! Nadal dosáhl tohoto obdivuhodného milníku jako nejmladší hráč Open éry, v pouhých čtyřiadvaceti letech. Jak říká, je to víc, než o čem kdy snil. Když si uvědomil, jak se situace změnila oproti krizi v roce 2009, stěží mohl uvěřit. „Je na vrcholu díky duchu sebezapření. Ten je u něho nadlidský,“ tvrdí hráčův kondiční trenér Joan Forcades.

Letos vyhrál Rafa rekordně posedmé Roland Garros a na kontě má jedenáct grandslamových titulů. Vše je stále podobné: strýček Toni ho za triumfy nechválí, a že příští rok vyhraje French Open, to je hodně pravděpodobné. Tenhle španělský bojovník má ještě hodně úspěchů před sebou.

9 komentářů


9 komentářů »
  1. Je vidět, že Rafa má sport opravdu v lásce. A já mam taky občas strach ze psů, teda těch velkých 😀

    Comment by Vanessa — 08/10/2012 @ 16.31

  2. páni to jsi celé překládala? jsi boží!!! díky

    Comment by hannah-montana-twilight.cz — 08/10/2012 @ 16.53

  3. Velmi zajímavé čtení! Jsem nevěděla, že měl tak velkou krizi v 2009, je pravda, že rodina znamená hodně, takže když se děje něco špatného, tak to ovlivní i výsledky…
    K tomu albu – u LeAnn a její společnosti je to bohužel normální, její poslední 4 alba byla odložena několikrát a to poslední mělo vyjít už 2009, ale oni ho celý změnili, použili jiný písničky, pak mělo vyjít v říjnu 2010 a vyšlo až v září 2011…fakt miluju tohle! 😀 😀

    Comment by leannrimesfansite — 08/10/2012 @ 17.40

  4. Hodně toho, co jsem se dozvěděla z té knížky, jsem o něm a jeho rodině vůbec nevěděla 🙂 Ale rozhodně se to úžasně napsaný, v té knížce se toho člověk o něm může hodně dozvědět 🙂

    Comment by Luss.* — 08/10/2012 @ 19.48

  5. Tak to je super, že sem dávaš tieto info, aspoň nám, čo o Rafovi nemáme veľa info, dáš niečo nové 🙂 Ďakujem 🙂

    Comment by thom — 08/10/2012 @ 22.25

  6. Správny športovec, keď má naozaj šport v láske! 🙂

    Comment by Maťo — 08/11/2012 @ 9.18

  7. Hned ako budem mat dost času si ktomu sadnem a precitam super napad 🙂 Vyzera to na zaujimabu knihu

    Comment by Mathew — 08/11/2012 @ 9.39

  8. super 🙂 nemam teraz cas ale ked budem mat tak si to precitam cele 🙂

    Comment by Mirco — 08/11/2012 @ 11.37

  9. Fafa,je pro mne stale jednicka.Obdivuji jeho lasku k rodine,neb ta jeho vse.Je mily skromny a umi.

    Comment by marie mestlova — 03/03/2016 @ 16.58

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Name:

Email:

Website:

*



My best memory of @rolandgarros? The @rafaelnadal victory in 2012. #VamosRafa #RG2012 #RN means everything to me!

Fotka zveřejněná uživatelem @rafaelnadalczech,

Site opened: May 24, 2012
Webmiss: Darela
Contact me: E-mail
Ask.fm: RafaelNadalCZ
Site about: tennis player Rafael "Rafa" Nadal
Web name: Rafael Nadal 4fan Cz
Designed by: Darela
Coded by: Darela
Hosting: Endora.cz
Visitors:
RafaelNadal.cz

RafaelNadal.4fan.cz
Rafa: Můj příběh představuje Nadalovy úžasné příběhy jeho vlastníma očima. Tato autobiografie, kterou napsal sám Nadal, nám poskytuje nejvíce odhalující pohled na stále více vynikajícího sportovce známého pro svou skromnost a zdrženlivost.
Chcete vědět víc? Čtěte zde

K tomuto webu patří i fanouškovská stránka na sociální síti Facebook. Nachází se zde vysoká škála fanoušků nadějného tenisty, kteří jsou oddaní a Rafa jim vděčný za veškerou podporu. Jsi-li i ty jeho fanouškem, podpoř tuto stránku "LIKEM" a přidej se tak k ostatním fanouškům a staň se členem česko-anglického fanclubu! Děkuji všem příznivcům za podporu!
Fanclub Rafa

Foundation Rafa Fond vznikl v listopadu roku 2007 a oficiální prezentace se uskutečnila v únoru 2008 v Manacor Tennis Clubu na Mallorce ve Španělsku. Nadace se soustřeďuje na sociální práci a rozvojovou pomoc především na dětství a mládí. V čele je Rafova matka a otec je místopředsedou ...

Tento web měl tyto podoby - RafaelNadal.blog.cz, Nadalistas.com a nyní funguje na dvou adresách www.RafaelNadal.4fan.cz a RafaelNadal.cz. Stránka je určená pro všechny fanoušky Rafy, říkajíc si Nadalistas. Je vůbec první aktivní českou webovkou na netu! Není nijak spojena s Rafou, jeho rodinnými příslušníky ani jeho týmem. Web nijak neprofituje, je tvořen pro fanoušky fanoušky! Dále: Všechno co tu naleznete jsou informace psány mnou, čerpám také z jiných zdrojů, které uvádím do článků, tudíž všechna práva patří jejich vlastníkům, nejsem zodpovědná za neúplné informace. Ze zahraničních stránek překládám informace já, proto prosím, že jestli budete kopírovat z tohoto webu, budete uvádět zdroj, nebo alespoň odkaz na něj! Děkuji za každou návštěvu, a snad se sem ještě zastavíte...

English: RafaelNadal.cz is an unofficial and non-profit fansite dedicated to Rafa Nadal. I am not associated with Rafa Nadal and his management. All information and material found on this site is for entertaiment purposes only. I do not claim ownership over any images or media found at this site. All material is copyright to their respectful owners and no copyright infringement is intended.

MORE INFORMATIONS

TOPlist

© 2012 - 2017 www.rafaelnadal.4fan.cz | Back to top Designed by RafaelNadal | Proudly hosted by Hosting Endora

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich